Úterý a Středa 29. a 30.4. 2008
V úterý 29.dubna konečně nastal ten dlouho očekávaný den a my se mohli po hlavě vrhnout do něčeho úplně nového – přihlásili jsme se na národní Jamboree Klíč jako servis tým. Co to vlastně ve skutečnosti obnáší nikdo z nás ještě nikdy nezažil, atak jsme byli zvědaví co zažijeme:) Jak vlastně dopadly první okamžiky po tom co naše část skupinky (Jelen, Lumpík a Lentilka) dorazili na tábořiště na okraji Plzně netuším. Mě a Rákose čekalo něco trošku jiného, v rámci našeho servis týmu – mezinárodních účastníků konference Blueprint, jsme dostali za úkol pobýt v úterý se skupinkou Rusů v Praze. Tak místo do Plzně jsme vyrazili do roverské klubovny Zelená na Dejvické. Tam nás již přivítal Kryšot, náš šéf:-D a řekl nám jak co, tedy on to popravdě taky moc nevěděl...Večer se tedy Rusové rozutekli na Hrad a my zůstali koukat na filmy v klubovně. Středa už byla o něco zajímavější. Rákos s Milošem(další servisák) šli s Rusy do centra a já jela na letiště vyzvednou Francouze. No, byla to docela sranda...terminál 2 měl zrovna nějaké problémy s vydáváním zavazadel a navíc letadlo Francouzů mělo asi půl hodiny zpoždění. Takže sem tam celkově čekala asi 2,5 hodiny – fakt potěší když si člověk nechá MP3 v klubovně...Po konečném shledání jsme se společně (já a ti dva frantíci) vydali do klubovny, kde nás už čekal oběd od Rusů. Kolem čtvrté odpolední jsme již jeli v Ruském autobuse směr Plzeň. A co zatím stihli naši servisáci na tábořišti??? Podle toho co říkali, měli různá školení o tom jak správně vést jejich program. Večer následovalo slavnostní zahájení – na velkém podiu uprostřed louky :-) Já jsem si z toho bohužel moc neužila, protože jsem celou dobu musela vše překládat těm „mým“ francouzům...(upozornění – jednalo se o Lucy a Samuela – velcí dospělí:))
Zapsala Shark-Culík
Čtvrtek 1.5.2008
Čtvrtek byl z pohledu většiny z nás tím prvním velkým dnem, kdy naplno začínal všechen důležitý program. Ta nervozita by se dala krájet, a jako vždy se nic neobešlo bez komplikací - tedy alespoň u nás na aktivitě ne. Všechny drobnosti a úpravy na poslední chvíli nás rozklepaly ještě mnohem víc, takže když jsme se postavili před děti a měli jim vysvětlovat pravidla naší Husté hodinky, vůbec jsme si nepřipadali jako ty velký důležitý... Popravdě řečeno, po prvním programovém bloku jsem si vůbec nebyla jistá, jak to půjde dál a jestli vůbec - všechno bylo hrozně hrrr, přišlo mi, že při vysvětlování jsem na půlku věcí zapomněla, vedoucí skupinek se na nás zle koukali, no prostě to všechno vypadalo dost bledě...Naštěstí, při dalších blocích se to už jen zlepšovalo a zlepšovalo, a musím říct, že třeba ten odpolední jsme, myslím, zvládli vážně dobře. Tím ovšem má čtvrteční dobrodružství zdaleka nekončí. Jaksi jsem pocítila potřebu se osprchovat, a vzhledem k tomu, že voda v přehradě byla studená a ještě k tomu špinavá, což zavání střetem zájmů nebo jak se tomu říká, zamířila jsem do sprch. Začalo to zhruba hodinovým čekáním, než vůbec přijdu na řadu - popravdě, nejsem si jistá, jestli na několik set servistýmáků stačí dvě dámské a dvě pánské sprchy, ale nevadí... Každopádně, když už se konečně uvolnily, přišlo další překvapení - došla teplá voda... Nemám ráda studenou vodu, a už tuplem ne koncem dubna, kdy klepu kosu i ve třech mikinách. Na druhou stranu - každý rub má i svůj líc, a takhle rychlá jsem nebyla až hodně dlouho =). (Ha. Chuckie Norrisová má další rekord do Guinessovky!)
zapsala Lentilka
Pátek 2.5.2008
Ráno od sedmé hodiny se začali všichni pomalu probouzet. Do půl deváté všichni měli být po snídani, ke které byl rohlík se sýrem. Od devíti začínal program. Stejně jako ve čtvrtek bylo možno zúčastnit se spoustu programů (vesnice A - F), ticket activities, atd. Já jsem zajišťoval jednu ticket activitu a to žonglování. Takže celé dopoledne jsem učil příchozí děti žonglovat s míčky, diabolem nebo flowersticky. Okolo 12 byl oběd (paštika, tavený sýr, chleba) a pak zase od dvou pokračovali programy, u mě konkrétně zas žonglování. Od půl šesté se mohlo jít na večeři (hovězí polévka, guláš, houskový knedlík) a asi od 8 hodin následoval večerní program na pódiu. Dnes byl country bal. Naučili jsme se nějaké country tance. V tak velkém počtu účastníků to bylo velice zajímavé.
Zapsal Jelen
Sobota 3.5.2008
Sobota začala nebezpečně brzy! Někteří zoufalci vstávali se svítáním, jiní "až" v šest. Důvod byl jednoduchý. Dopolední program plzeňských SLAVNOSTÍ SVOBODY byl věnován plzeňským skautům, a tak se na hlavním náměstí shromáždilo asi 1500 skautů. Ti, kteří nepozorovali skautské činovníky a hudebníky na pódiu, pozorovali zvěř v místní ZOO a muzea. VIP hosté ze zahraničí (účastníci konference Blueprint) se po návštěvě Radnice přesunuli na veřejnou prohlídku Plzeňského Prazdroje, kde proběhlo několik rozepří s Belgičany o tom, čí pivo je nejlepší, ale v Hide parku jsme si vše vyříkali:) Pro upřesnění nám to vlastně řekl Sergej: "Drinking beer without vodka is a waste of money". Holt jiný kraj, jiný mrav... Po krátkém průzkumu města jsme se přesunuli zpět do tábořiště, kde už se připravoval závěrečný koncert. Nicméně Blueprint se neúčastnil koncertní show,ale se svými českými průvodci (včetně mě a Culíka) jsme se společně přesunuli do kluboven, kde během pár minut začal "International evening". Každý přivezl na ochutnání ty nejlepší dobroty z domácí kuchyně. Imho žádná restaurace nenabízí to, co jsme měli zde. V jedné místnosti výtečná jídla a nápoje ze zemí jako je Irsko, Francie, Mallorca, Nizozemí, Belgie, Německo, Polsko, Rumunsko, Rusko a to vše zakončené kávou z Kazachstánu, no prostě strava je základ :) V průběhu noci postupně odpadávali i ti nejzdatnější jedlíci. Cestou ke stanům jsme potkali pomalu končící se závěrečnou party service teamu. Ovšem končila opravdu velmi pomalu. Některé kytary byly slyšet až do 4 ráno...
Zapsal Rákos
Neděle 4.5.2008
Dopoledne se hrála hra STRATEGO(další verze „Tank, mina, atd. „). My servisáci jsme plnili role shraňovačů životů (to znamená, že jsme byli neustále zavaleni množstvím všelijakých lístečků). Poté následovalo vyhlášení a oficiální zakončení jamboree, blahopřání pořadatelům, dlouhé (a bezpochyby zasloužené) potlesky. Pak už účastníci postupně odjížděli a servisáci rádoby organizovaně bourali různé společné táborové stavby. Tábořiště jsme opouštěli ještě s několika cizinci v rychlosti (s vidinou ujíždějícího autobusu-ten nám nakonec opravdu ujel). Ve finále jsme nestihli ani vlak kvůli jistým Francouzům a Ruskám, které jsme ztratili cestou... To nám ale vůbec nevadilo, protože během čekání na další vlak jsme se aspoň pobavili s cizinci. Na Hlaváku jsme si samozřejmě nenechali ujít příležitost zařvat si náš oddílový pokřik (v pěti lidech) :-))
Zapsala Lumpík